Rice and fried ” food “

The PWA Korea event is over and I’m finally sitting in my home office still with some jet lag after 30 hrs trip. I really don’t remember when was the last time I have been so much looking forward to be already at home….eating proper food. Yes! This was the biggest issue of this years event for me. I still have to be very care full what Im eating but in Korea I didn’t have a choice. I would not mind rice as I love rice but even the rice was this year kind of strange and Im not counting the ” meat ” or other things on our plates. Everything was fried cheap fake of food (or raw chicken). Brrrrrrr….what a nightmare!

Anyway back to racing. First 5 days was nice weather. Sunny and warm with some afternoon breeze. Unfortunately for us the breeze was not strong enough so we managed to make only one elimination of slalom. My big mistake during the first round when I let Matteo to push me on the starting line over the edge and I was over early that means DSQ! What a disaster already so early! I had to wait  3 days for another chance to repair that damage hopping to make 3 more races to have a discard. Untypical NE wind with a big chop and a lot of trash coming from open sea. Low temperature and long 6th day in the wetsuit (over 8hrs).  With a bad seeding I still managed to pass 1st round of 2nd elimination and finished 6th in the 2nd round that means 22nd place. Not bad but I felt for much better results as the 113 and 7.8  combo was fantastic for that kind of conditions. In next 2 eliminations I always made it to 2nd round but I than I had pity. First I have been fighting for 4th place but I slipped off my board after gybe and I finished last and for second time I was easy 6th but I hit a rope in the water and catapulted my self straight and finished last as well (that day I hit the fishing rope  three times in total luckily without any damage). So it was two times 30th place for me which was not exactly what I wanted. But the biggest pity was in the last race in the first round when I had pretty hard heat and even if I had a good start gybing easy 4th I slipped off my board again and let Rosati to sneak in front of me. Disappointed with my mistakes and bad luck I finished 35th overall. Not exactly what I was looking for but this is part of our game.  With some more new ideas and tips for my training I will spend next couple weeks in Czech to be stronger and better on the starting line of Costa Brava slalom in the middle of June.

Konečně sedím po 30 hodinách cestování v mé domácí kanceláři, ikdyž ještě pořád s jet lagem, a přemýšlím o právě proběhlém závodě. Vlastně si nepamatuju, kdy naposled jsem se tak moc těšil domů….na pořádné jídlo. Ano! Právě špatné jídlo byl asi můj ( a vlastně úplně všech) největší letošní korejský problém. Ikdyž si každý rok stěžujeme na špatné jídlo a organizátor slibuje zlepšení, je to vždy horší a horší. Kdyby alespoň ta rýže byla dobrá, ale i ta už stojí za starou bačkoru a o tom zbytku ani nemluvě. Smažené náhražky masa nebo nedovařené syrové kuřecí kousky. Fuj tchajxl!

Ale zpět k samotnému závodu. Prvních pět dní bylo na Koreu až netypicky hezky. Slunce a teploty kolem 22C  skoro pokaždé nastartovaly termiku, která ovšem nebyla příliš silná a tak se nám podařilo odjet pouze jednu eliminaci. A hned ledová sprcha, když jsem se nechal v prvním kole na startu vytlačit italem Matteem přes čáru a byl tak diskvalifikován pro předčasný start. Při pohledu na předpověď pro následující dny to bylo jak noční můra. Musel jsem čekat další 3 dny než se počasí umoudřilo a opět začal foukat vítr. Tentokrát netypicky ze severovýchodu. Ledový vítr z Kamčatky s velkým mořským chopem jak na Syltu a spoustou bordelu z širokého oceánu. I přesto, že jsem byl nasazen jako poslední, se mi podařilo z prvního kola další eliminace hladce postoupit a v další jsem dojel na 6. místě, což znamenalo 22. místo. To sice nebylo vůbec špatný, ale cítil jsem se na víc. 113 a 7.8 bylo na tyhle podmínky ideální combo. Skoro jako odpolední Poniente na Tarifě, kterých jsme měli s klukama docela dost. Navíc jsem zkusil do závodu nový X-boom, jehož pevnost Vám pomůže jednak k lepší akceleraci, ale hlavně k větší stabilitě v tom děsným chopu a to je dost znát. V dalších dvou eliminacích jsem pokaždé hladce postoupil do druhého kola, ale pak se mi na paty přilepila smůla. Poprvé jsem v boji o 4. místo s Peterem Bijlem uklouzl při halze na prkně a dojel tak poslední a podruhé jsem jel v pohodě na 6. místě, ale chytil jsem v plný rychlosti ve vodě rybářský lano a rozbil si akorát držku, naštěstí bez škody na materiálu, ale heat jsem nedojel. Takže to bylo dvakrát za 30, což nebyla zrovna moje představa. Největší smůla (nebo chyba?) mě však potkala v poslední eliminaci v prvním kole, kdy jsem měl asi nejtěžší obsazaní a potřeboval zajet úplně bez chyby. Bohužel po dobrém startu a prvním šláku, jsem točil boji za Volwaterem na 4. místě, ale opět jsem ukouznul po prkně a umožnil tak Rosatimu, aby mě v klidu předjel a ja tak nepostoupil dále. Docela zklamán jsem tak dojel na celkovém 35. místě, což určitě nebyla má původní představa, ale tak to v naši branži chodí. Ovšem ze všeho je potřeba vzít si ponaučení a zkušenosti a tak má teď několik týdnů, abych ještě pár věci poladil a byl tak připraven na další závod na Costa Brava.

Takže žadám boha větru, aby začalo na Nechra konečně foukat! Pleezzzzzzzz!

pics: PWA/Carter

         

Advertisements